Test - pevný nůž Acta Non Verba P200

Malý, velký nůž, který vás nenechá ve štychu....

.. a taky jednoduchý a funkční. Tak nějak by se dal specifikovat pevný nůž od ANV s onačením P200.

ACTA NON VERBA, tedy ČINY, NE SLOVA.... Činy už proběhly a teď je pro změnu zase čas na pár slov.

Tuhle kudlu od ANV Knives  mám a používám cca tři roky a občas dostala celkem zabrat.

Tak bych se rád podělil o nějaké ty nabité zkušenosti s nožem a vypíchnul jeho klady a zápory.

Nejprve pár technických dat:

Nůž je konstrukce full tang s výrazným odlehčením pod střenkami. Dodáván buď s kydexovým, nebo koženým pouzdrem.

Vybral jsem si nůž s kydexovým pouzdrem, kvůli větší variabilitě nošení a s povrchovou úpravou Cerakote ve výrazné oranžové barvě, kdy jsem byl hlavně zvědavý, co tento povrch vydrží a líbila se mi dobrá viditelnost a tím omezená možnost jej snadno ztratit.

Začnu tím, jak se nůž nosí, protože i když je nůž sebelepší, tak když k němu nebude funkční a praktické pouzdro, tak ho prostě chtít nosit nebudete.

U P200 je to vyřešeno bezvadně. Kydexové pouzdro s tenkým profilem ve kterém nůž bezvadně drží je skvěle zpracované, má dole odtokovou díru na čurbes a díky dodávaným MOLLE klipům má velkou variabilitu nošení na vybavení (batoh, vesta .... ). Celková tloušťka nože s pouzdrem a klipy je pouhých 25 mm!

Já nůž nosil nejčastěji na pásku na pravém boku. Jak klasicky, tak hlavně hlavou dolů. Díky tenkému profilu se takto nůž skvěle nosí, nikde nic netrčí, neplete se a je hezky po ruce. A při delší bundě, nebo triku není vůbec vidět. Tedy je fajn i jako městské EDC.

Rukojeť nože je taková univerzální, která myslím sedne téměř každému. Možná bych ocenil, kdyby byla malinko širší, ale nic co by mi vadilo, spíš až teď když o tom přemýšlím a zkouším :-). Když jsem s nožem pracoval, tak mi to nijak nepřišlo.

Čepel nože se šavlovým plochým výbrusem je také taková univerzální. Dostatečně odolná a přitom pěkně řezivá. Pocitově bych čekal, že bude řezat trochu hůř. Hned nad fasetou je 0,7 mm materiálu, ale i tak se do všeho zakusuje s velkou chutí.

Použitá ocel N690 je dobře zpracovaná a hezky drží ostří. I po hrátkách s plechovkou a naštípání spousty dřeva si  stále drží ostrost. a to jsem si fasetu oproti původnímu továrnímu brusu nakonec malinko zvednul, kvůli ještě lepší řezivosti. Je vidět, že tepelné zpracování oceli u ANV umí. Mám od ANV i nože ze Slepneru a ty také drží fest.

I špička nože je velmi odolná. V rámci testu jsem se probodal 2,5 cm tlustým prknem a cca 3,5cm tlustou půlkulatinou. Bodání a páčení bez ztráty kytičky.

Jediné, co bych na čepeli změnil, je to částečné falešné ostří, které je tam nejspíš jen kvůli designu a možná i trochu kvůli odlehčení. Zaprvé by mi trochu těžší čepel nevadila. Zadruhé, při jemném vyřezávání, kdy si pomáhám palcem druhé ruky, ten tlak na zeslabené místo je méně příjemný a zatřetí, zbytečně to ničí tlouk při batoningu :-) . Ale co, nejsem slečinka, takže palec si zvykne a tlouků jsou plné lesy :-)

Když už jsem nakousl ten tlouk, tak batoning.... Štípání a příprava dřeva na oheň jde s kudlou velmi dobře. Ostří je dostatečně odolné a není tak potřeba se bát i větších polen se suky. 

Jak se kroutí :-) .. ale drží!

Pochopitelně je tu limit v délce čepele

Jediné velké mínus nože vidím v povrchové úpravě Cerakote. Byla to má první zkušenost s touto povrchovkou. A na můj vkus jde dolů až příliš ochotně. Právě při štípání polen, která se svírají mizí Cerakote přímo před očima a barví dřevo.

Kdybych si nůž vybíral dnes, tak už po Cerakote nesáhnu. Buď ověřené odolné DLC, nebo klasika Stonewash!

V rámci testování jsem si s nožem zkusil i něco seknout. Díky své hmotnosti a velikosti to není žádný sekací specialista, ale menší průměry se seknout nechají.

Další oblíbenou disciplínou v zatěžkávacích testech bývá takzvaná stupačka, takže zatlouct do kmene a hurá na to :-) ...

... a opět vše naprosto v pohodě, 80 kilo zvládla jako nic.

Po všech výše uvedených taškařicích je nůž stále schopný holit a tedy i v pohodě nařezat chlupaté dřívko a vyřezat trystick.. já si potom vyřezal dva kousky, přičemž u toho druhého jsem se nechal trochu unést. Vyřezat si tam i houbičku a "křížový otvor" nebývá úplně zvykem.

Ještě jednou se vrátím k povrchové úpravě Cerakote. Osobně by mi ani nevadilo, že jsou na noži šrámy z používání (když teda pominu fakt, že se uvádí "extrémně odolný povrch Cerakote" . Mě to odolné nepřijde ani trochu) .

Šrámy z používání se mně osobně líbí, ale když zapátráte na internetu, tak se povětšinou dozvíte, že Cerakote není přímo určený pro styk s potravinami.

Mám super nůž pro outdoor nebo i jako edc a nemůžu si s ním namazat chleba? Je to škoda. I kdyby nakrásně Cerakote nebylo škodlivé, tak pořád pouští barvu. Když si nejdřív připravím dřevo na oheň a potom jdu připravovat jídlo, tak ten nůž prostě "špiní" a k nakrájení nějaké té pochutiny to tedy rozhodně neláká. 

Takto vypadá bílý ubrousek po utření čepele po práci, kdy jsem se ji nejdříve snažil otřít do hadru.

Jak je vidět, tak po sundání střenek jsou zespodu obarvené i samotné střenky.

Co napsat závěrem? Fajn nůž, který degradovala jeho povrchová úprava.

Naštěstí je P200 k dispozici i v povrchové úpravě Stonewash.

Takže pokud někoho nůž zaujal, je tu možnost. Aktuálně dostupné nože tohoto modelu P200 ZDE

 Jaké jsou vaše zkušenosti s tímto nožem? Popřípadě povrchovkou Cerakote (klidně i na jiném noži)?

Napište do diskuze!